Jdete kolem cukrárny a vidíte nádherně ozdobený čokoládový dortík s pařížskou šlehačkou. Proč si ho nedat, když jste den předtím četl/a článek ne webu o tom, že sacharidy v redukční dietě můžete a v dortíku určitě jsou. Platíte, nedočkavě utíkáte domů a ještě v předsíni ho s chutí sníte. No co sacharid, ten je přece v pořádku. Tak takhle teda určitě NE, dneska si povíme něco o sacharidech o tom, jak řadíme, kterým se vyhnout a které naopak do jídelníčku zařadit.

Společně s bílkovinami a tuky patří mezi hlavní živiny tzv. makra. Sacharidy jsou skupinou chemických látek mezi jejichž základ patří cukerné jednotky. Tato hlavní živina se dělí na několik podskupin lišících se počtem cukerných jednotek. Dělíme je tedy na:

Monosacharidy – obsahují pouze jednu cukernou složku a jsou velmi rychle vstřebatelné. Řadíme sem např. fruktózu (ovocný cukr) či glukózu (hroznový cukr).

Oligosacharidy – obsahují 2-10 stejných nebo různých monosacharidů, které se vstřebávají pomaleji. Patří sem např. laktóza skládající se z 1 glukózy a 1 galaktózy, sacharóza z 1 glukózy a 1 fruktózy nebo také rafinóza, verbaskóza a stachyóza, které se nachází v luštěninách.

Polysacharidy – obsahují více než 10 monosacharidů a v našem těle se vstřebávají velmi pomalu. Patří sem např. škrob, celulóza, inulin, pektin aj.

Složené sacharidy obsahují např. i bílkoviny či tuky a řadíme je mezi polysacharidy.
Podle české legislativy se sacharidem rozumí jakýkoliv sacharid, který je metabolizován člověkem, (tj. který lidský organismus dokáže využít jako zdroj energie nebo stavební či jinak prospěšnou látku (u sacharidů jde téměř výlučně o zdroj energie), včetně polyolů (alkoholické cukry např. sorbitol, xylitol, manitol). Jako cukry se označují monosacharidy (glukóza, fruktóza) a disacharidy (sacharóza, laktóza), protože mají sladkou chuť.

Sacharidy by měly mít v naší stravě podíl kolem 55 % našeho celkového denního přijmu.

PROČ JSOU SACHARIDY DŮLEŽITÉ PRO NÁŠ ORGANISMUS?
Sacharidy obsahují 4 kcal (17 kJ) / 1 g a jsou pro nás nejjednodušší formou energie. Co to znamená? Tělo s nimi dokáže jednoduše pracovat a využívat jejich energii. Naše játra a svaly si je ukládají ve formě glykogenu a v případě hladovění dochází k rozštěpení glykogenu na glukózu, která putuje krví k dalším orgánům a využívá se k tvorbě energie pro tělesné funkce.

Sacharidy jsou klíčové pro naše buňky. Díky nim nám funguje mozek, sítnice, varlata, kůra nadledvin, červené krvinky aj.

ROZDÍL MEZI SACHARIDY A CUKRY.
Mezi cukry patří monosacharidy a disacharidy, které se v našem těle vstřebávají prakticky hned po jejich požití. Je to velmi pohotový zdroj energie, který se hodí v průběhu sportovního tréninku, po něm nebo například při hypoglykémii u diabetika.

Přirozeně vyskytující cukry se nachází v ovoci, medu a také v zelenině (např. paprika, cherry rajčata). Přidané cukry se běžně nacházejí ve zpracovaných potravinách jako jsou cukrovinky, čokolády, cukrem slazené limonády.

Proč si dávat pozor na cukry? Jejich nadměrný příjem je totiž spojený s různými chorobami, které nazýváme civilizační. Patří mezi ně např. diabetes II. Typu, zvýšený tlak, obezita, problémy se srdcem aj. Hlavní problém je v tom, že nás cukr nezasytí, tudíž máme větší potřebu jídla za den, což pro nás znamená zvýšený příjem kalorií a nadbytek se nám ukládá do tukových zásob.

Složené sacharidy, aby se vstřebaly, tak je nejdříve musíme strávit. Celý proces je složitější, náročnější a zabere více času. Tyto sacharidy bychom měli preferovat, jelikož nám zajistí energii na delší dobu a jsme i déle zasyceni. Většina sacharidů také obsahuje i vlákninu, která má super schopnost nás zasytit, a navíc nám pomáhá s celkovým trávením a pravidelnou stolicí.

Co patří mezi takové sacharidy, které nás zasytí na delší dobu a jsou vhodné ke konzumaci? Jsou to ovesné vločky, celozrnné výrobky, těstoviny, brambory či rýže a další. Možná si teď říkáte „To si místo dortu mám dát odporné vločky?“. Nemusíte si dávat vločky odporné, ale zkuste třeba vločky s mangem, pochutnáte si možná víc než na dortu a bez výčitek.