Sůl je základem každé kuchyně a hraje důležitou roli nejen v dochucování jídel, ale i ve správném fungování našeho organismu. V posledních letech se však stále častěji objevují různé druhy soli, které slibují lepší zdravotní benefity než klasická stolní sůl. Nejčastěji se mluví o himalájské růžové soli, mořské soli nebo soli z Mrtvého moře. Jaký je mezi nimi rozdíl a jsou skutečně zdravější? Podívejme se na ně blíže.

Obyčejná stolní sůl

Běžná kuchyňská sůl, kterou používáme denně, se skládá převážně z chloridu sodného (NaCl). Během její výroby se odstraňují nečistoty a minerály, čímž vzniká jemná, bílá sůl. Mnoho zemí, včetně České republiky, přidává do této soli jód, aby lidem zajistila dostatečný příjem tohoto důležitého prvku. Jód hraje klíčovou roli ve správné funkci štítné žlázy.

Přestože je běžná sůl dostupná a levná, její nadměrná konzumace může vést ke zdravotním problémům, jako je vysoký krevní tlak a srdeční onemocnění. Problémem je především to, že lidé často přesahují doporučený denní příjem soli.

Himalájská růžová sůl

Himalájská růžová sůl pochází z dolů v Pákistánu, kde ji těží tradičními metodami. Její růžová barva vzniká díky obsahu oxidu železa. Tato sůl obsahuje i další minerály, jako hořčík, vápník a draslík, ale jejich množství je tak malé, že nemá významný vliv na zdraví.

Himalájská sůl se často propaguje jako zdravější alternativa, protože není chemicky upravovaná a obsahuje přírodní minerály. Z pohledu výživy ale nelze říci, že by její zdravotní benefity byly výrazně lepší než u obyčejné soli. Rozhodnutí, zda ji používat, tedy záleží spíše na osobní preferenci pro přírodní produkty.

Mořská sůl

Mořská sůl vzniká odpařováním mořské vody a její složení může být bohaté na stopové množství minerálů, jako je hořčík, vápník a draslík. Kvalita mořské soli se odvíjí od čistoty moře, odkud pochází. Některé mořské soli mohou obsahovat i mikroplasty v důsledku znečištění oceánů.

Mořská sůl má často hrubší strukturu a výraznější chuť než běžná kuchyňská sůl. I přes odlišnou texturu a chuť ale stále obsahuje převážně chlorid sodný, takže její vliv na zdraví je podobný jako u klasické soli.

Jakou sůl si vybrat?

Pokud jde o výběr soli, záleží především na osobních preferencích. Himalájská a mořská sůl mohou lákat svým přirozeným původem a minimálním zpracováním, zatímco obyčejná sůl má výhodu obohacení jódem, což je klíčové pro zdraví štítné žlázy. Z výživového hlediska ale mezi těmito druhy není zásadní rozdíl. Všechny obsahují hlavně chlorid sodný a jejich vliv na zdraví je podobný.

Důležité je především hlídat si celkový příjem soli. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje konzumovat maximálně 5 gramů soli denně, což odpovídá jedné čajové lžičce. Většina lidí však tuto hranici překračuje, což zvyšuje riziko vzniku vysokého krevního tlaku a dalších zdravotních problémů.

Kolik soli je příliš?

Většina lidí přijímá více soli, než je doporučené množství. Sůl se přirozeně nachází ve většině průmyslově zpracovaných potravin, jako je pečivo, uzeniny, sýry nebo hotová jídla. Abychom snížili riziko spojené s nadměrnou konzumací soli, je důležité omezit množství zpracovaných potravin a více si všímat množství soli, které konzumujeme.

Něco na závěr

Rozdíl mezi obyčejnou, himalájskou a mořskou solí spočívá spíše ve způsobu zpracování a přítomnosti stopových minerálů než ve skutečných zdravotních benefitech. Ať už se rozhodnete pro jakýkoli druh soli, nezapomínejte na míru. Nadměrný příjem soli může vést k vážným zdravotním problémům, takže je důležité si solení hlídat a zaměřit se na vyvážený přístup ke stravování.